Touha po štíhlém a dokonalém těle se netýká jen ženského pohlaví. I muži chtějí vypadat dobře a je i na ně vyvíjený mediální a sociální tlak. Poruchy příjmu potravy se proto nevyhýbají ani mužům a mladým chlapcům, jejich počet se dokonce neustále zvyšuje. Muži daleko méně vyhledávají odbornou pomoc, protože se o těchto svých problémech často stydí mluvit a považují je za „zženštilé“. Chybí také dostatek informovanosti ve školství a zdravotnictví o poruchách příjmu potravy u mužů, aby mohli být včas diagnostikování a léčení. 

Poruchy příjmu potravy (PPP) se řadí mezi nejzávažnějších psychická onemocnění. Patří sem mentální anorexie, mentální bulimie a patogenní přejídání. Příznaky jednotlivých PPP jsou stejné u žen i mužů. Uvádí se, že mužských pacientů s mentální anorexií je 5-10 %, 10-15 % s mentální bulimií a až 25-40% mužů trpící záchvatovitým přejídáním. Jednotlivé PPP se od sebe liší svými příznaky, ale všechny mají společný strach z tloušťky, nespokojenost s vlastním tělem a nadměrné zabývání se jídlem a svou postavou. 

Na jedné straně je anorexie, která se projevuje striktním dietním režimem, touhou po vyhublosti a udržování si velmi nízké váhy, na druhé straně je záchvatovité přejídání, které se projevuje nekontrolovatelnými záchvaty přejídání, neschopností se u jídla ovládnout a někde mezi tím stojí bulimie, která se projevuje jak anorektickým dietním chováním, tak přejídajícími epizodami s následným zvracením či užíváním projímadel. Mezitím je ještě také celá řada různých atypických poruch příjmu potravy, které nesplňují oficiální diagnostická kritéria PPP, na první pohled nejsou natolik nápadná, ale jsou stejně závažná a zdraví ohrožující. Jednotlivé PPP se mezi sebou také mohou různě prolínat a přecházet jedna v druhou. Základem úspěšné léčby je včasná diagnostika, porozumění příčinám problému, které jsou u každého jiné a především motivace a chuť se léčit.  

Vyšší riziko u sportovců

Sportovcům hrozí daleko vyšší riziko rozvoje PPP než ostatním mužům. Příčinou může být celkový tlak na udržování si určité váhy, konstituce a výkonnosti. Mezi sportovci je také daleko častější zabývání se tělesnými proporcemi, snižování procenta tělesného tuku na minimum, experimentování s různými dietami, nadměrné trénování a užívání doplňků na hubnutí či zvyšování svalové hmoty. Mezi sportovci se také poslední dobou zvyšuje výskyt „opačné anorexie“ a tou je touha po co nejsvalnatějším těle. Tato porucha příjmu potravy se nazývá bigorexie.

Jaké jsou varovné signály PPP?

  • Výrazný váhový úbytek či naopak nárůst hmotnosti
  • Strach z tloustnutí nebo ztráty kontroly nad jídlem
  • Neustálé přemýšlení o jídle a sledování postavy (především oblasti břicha a stehen)
  • Odmítání společného jídla a preferování jídla o samotě nebo potají
  • Preference dietních a nízkokalorických potravin a velkého množství zeleniny
  • Opakované mizení většího množství jídla z lednice či špajzu
  • Striktní odmítání dříve oblíbených jídel z důvodu, že jsou moc kalorická, tučná, sladká, apod.
  • Výraznější fyzická aktivita (cvičení, posilování, uklízení, běhání, chození, apod)
  • Odcházení na toaletu či do koupelny ihned po jídle
  • Postupná ztráta zájmu o přátelé a koníčky, jídlo a kontrola váhy jako hlavní životní náplň
  • Oteklost ve tvářích či neobvyklé odřeniny na hřbetu ruky
  • Neobvyklé bolesti břicha, zažívací potíže, depresivní a úzkostné nálady

Jak si můžete pomoci? 

Pokud se v popisu projevů PPP poznáváte nebo poznáváte někoho blízkého, na kom vám záleží, tak co nejdříve vyhledejte odbornou psychologickou pomoc a informace o možnostech léčby.  Léčba PPP vyžaduje často komplexní terapii podle závažnosti a stádia nemoci. Při výrazné a život ohrožující podváze je nutná hospitalizace a psychiatrická léčba, dále je vhodné zapojit i nutriční terapii na úpravu jídelníčku. PPP jsou však především nemocí duše a proto je nutná je hlavně psychologická léčba nemoci za pomocí psychologa v individuální či skupinové psychoterapii. U nezletilých pacientů je velmi účinná rodinná terapie. PPP se sice projevují patologickým chováním v souvislosti s jídlem a postavou, ale za těmito problémy se mnohdy ukrývají nevyřešené vztahové a rodinné konflikty, nezpracované traumatizující události, dlouhodobá psychická zátěž a nízké sebevědomí. Je proto důležité léčit nejen symptomy onemocnění, ale hlavně jejich příčiny.

Článek byl publikován na stránkách Vím, co jím.

 

Více o poruchách příjmu potravy a léčbě se dozvíte v mé eknize Porouchaný příjem potravy aneb proč je tak těžké normálně jíst a žít, kterou si můžete objednat >> tady <<.