Psychologické příčiny přejídání

6.2. 2015Mgr. Zuzana Douchova

Záchvaty přejídání jsou charakterizovány ztrátou kontroly nad jídlem a jeho množstvím. Nedějí se však jen tak a mají své příčiny, většinou emočního původu. U záchvatovitého přejídání není hlad spouštěčem, ale naše emoce. Jídlo totiž sytí nejen tělo, ale často i naši hladovou duši, která touží po naplnění. Problém je však ten, že jídlem duši nenasytíme.

Proč se přejídám, když nemám často ani hlad a cítím se potom hrozně? Tohle jsou otázky, na které si odpovídají v terapii moji klienti. Ona totiž neexistuje jedna jediná příčina přejídání platná pro všechny, která by vedla k vyléčení či pochopení této poruchy příjmu potravy u všech. Každý má své vlastní individuální důvody, proč se přejídá a jsou většinou podvědomé, automatické a emoční. To znamená, že si je nemocný dlouho neuvědomuje a proto je není schopen ovládat. Poznat je a naučit se znát své potřeby a emoce, sám sebe, je proces, který k léčbě nejen záchvatovitého přejídání nevyhnutelně patří. Někdy je to proces dost bolestivý a nepříjemný, ale rozhodně osvobozující a léčivý.

Pro inspiraci a k zamyšlení uvádím ze své terapeutické praxe příklady zástupných rolí, které jídlo může hrát a jsou tak možným vodítkem k příčinám a léčbě přejídání.

Zakázané uvolnění

Jídlo je pro mnohé prostředkem k uvolnění a relaxaci. Například stres, úzkost, potlačované potřeby či emoce, které neventilujeme, odmítáme či si jich nevšímáme, se v těle hromadí tak dlouho, dokud je neuvolníme. A pokud neznáme jiné způsoby uvolnění, jídlo se tak může stát naučeným způsobem, jak se vnitřního napětí zbavovat. Často se nemocný potřebuje cítit plný až prasknutí, aby povolilo napětí uvnitř. Proto se spoustu lidé v psychicky náročných dobách uchyluje k přejídání, protože jim jídlo pomáhá zvládat stres a napětí. Problém je, když je jídlo jediným zdrojem uvolnění a stres či psychické napětí dlouhodobé.

Hořkosladká náhrada

V životě nám někdy může něco chybět. Například láska, radost ze života, pohlazení, uspokojení v práci či ve vztahu nebo třeba i nějaká konkrétní osoba. Pocit prázdnoty a nenaplnění tak může jídlo velmi dobře nahrazovat a být tak snadno dostupným zdrojem. Při jídle se v těle uvolňují hormony štěstí (endorfiny), které nám přirozeně zvedají náladu a dělají dobře na duši, ale jen do jisté míry a pouze dočasně. U záchvatovitého přejídání jsou příjemné pocity opravdu jen na chvíli, protože po přejedení většinou okamžitě přichází pocity viny, studu, hněvu, selhání, … a tak se roztáčí začarovaný kruh, kdy se člověk necítí psychicky dobře, proto se přejídá a pak se cítí ještě hůř a proto se opět přejídání a tak stále dokola.

Zajídání nepříjemných pocitů

Často se můžeme dostat do situací, které v nás vyvolají nepříjemné pocity, které nemůžeme nebo nedokážeme zdravě ventilovat a zpracovat. Může jít o hněv, smutek, nudu či řešení nějaké situace, do které se nám prostě jen nechce. Přejídáním se alespoň na chvíli dostáváme do „bezproblémového“ stavu, kdy nás nic, alespoň na tu dobu co jíme, netrápí. Jídlem tak nepříjemné pocity zajídáme a tlumíme. Často pak dochází k přesunu původních problémů na potíže s jídlem. Klienti si myslí, že mají problém s jídlem, přitom mají spíše problém se zpracováním a přijetím určitého typu emocí, situací, apod.

Sám sobě rebelem

Přejídání souvisí s tématem vnitřní kontroly a svobody. O čím větší kontrolu se vnitřně snažíme, o to více jí budeme podvědomě chtít ztrácet a zažívat pocit svobody. Často se tak stává, že si nastavujeme v životě příliš přísná a nereálná očekávání, pravidla či zákazy (nejen ohledně jídla!!), která nás svazují a vytváří vnitřní tlak. A zákaz vyvolává touhu po porušení. Tohle je přirozený lidsky mechanismus, že toužíme dělat to, co je nám příjemné a nepříjemnému se vyhýbat. Chceme to, co nemůžeme mít. Například u držení diet je typická snaha o dokonalou sebekázeň, řadu zákazů a příkazů a nereálné očekávání rychlých výsledků. Je tedy naprosto přirozené, že diety často končí ztrátou sebekontroly a přejídáním. Proto je v léčbě záchvatovitého přejídání tak moc důležité přestat s dietami a tímto vnitřní tlakem na dokonalý režim.

Článek byl publikován na stránkách Vím, co jím.