Pozor na diety v dospívání

Dospívající mají přirozeně vyšší energetickou potřebu než dospělí a proto striktní diety mohou v tomto období napáchat více škody než užitku. Redukční diety jsou stále více praktikovány jako normální stravovací režim u dospívajících a mohou být spouštěčem poruch příjmu potravy, které se objevují nejčastěji právě v adolescenci. Nebezpečné je také společné hubnutí matky a dcery a komentáře týkající se vzhledu ošetřujícím lékařem při preventivních prohlídkách.

Pozor na kritické poznámky o vzhledu dospívajících

V dospívání dochází k zásadním fyziologickým, psychickým i sociálním změnám, které z tohoto období dělají jedno z nejkritičtějším obdobím našeho života. Zrychluje se tělesný růst, který je doprovázen vyšší energetickou spotřebou a tedy i nutností větší konzumace jídla. Při přechodu z dětství do dospělosti tak přirozené dochází ke zvýšení tělesného hmotnosti a změně tělesných proporcí. Dospívající najednou mají úplně “jiné tělo”, s kterým se učí sžít. Význam tělesného vzhledu má pro dospívající zásadní hodnotu a ovlivňuje jejich sebehodnocení a sebevědomí, celkové prožívání a jsou tak daleko více náchylnější k různým dietním a sportovním experimentům. Častá je zvýšená kritičnost a srovnávání se s druhými, vztahovačnost a přecitlivělost k poznámkám na svůj vzhled. V tomto období je vhodné vyhnout se negativním komentářům týkající se hmotnosti, postavy a vzhledu dospívajících. I jedna nevhodně mířená věta typu : “Ty ses nám hezky zakulatila” nebo u chlapce “Měl bys víc přibrat, aby z tebe byl pořádný chlap”, může napáchat velké škody v psychice dospívajícího a spustit u dívek patologické hubnutí a chlapců zase přibírání svalové hmoty. 

Nebezpečí diet

Redukční diety drží čím dál mladší dívky, které si připadají “tlusté”, přestože mají zdravou hmotnost. Dospívající jsou nejvíce ohroženi mediálním tlakem na štíhlost a nereálnou “ideální” postavu známých osobností, kterým se snaží vyrovnat. Současný model ženské krásy je však pro většinu dívek biologicky nemožný a neslučitelný s normálním a zdravým životem. 

O výživě se dozvídají od svých idolů na internetu, kteří často propagují extrémní výživové a dietní styly nemající s vyváženou stravou nic společného. Tyto styly jsou většinou založeny na striktním omezení kalorického příjmu, vynechávání určitých skupin potravin či základních živin (nízkosacharidové či nízkotučné diety). Držení těchto striktních diet v adolescenci může do budoucna napáchat výrazné až trvalé zdravotní a psychické následky a vyšší riziko vzniku poruch příjmu potravy (mentální anorexie, bulimie i záchvatovitého přejídání). Dietami a striktním omezením jídelníčku se navíc zpomaluje bazální metabolismus, zvyšuje se tendence organismu ukládat tukové zásoby a hrozí tak paradoxně vyšší riziko nadváhy. Diety mají také za následek podrážděnost, sklony k depresím, neschopnost soustředit se a učit se, vyšší tendenci přejíst se právě zakázanými či vyloučenými potraviny. Také dochází k nedostatečnému příjmu všech důležitých živin, vitamínů a minerálů, které jsou pro fungování a vývoj organismu zásadní. Objevují se poruchy menstruaci, potíže s pletí, zažívací potíže, nízký tlak krve, řídnutí kostí až zastavení růstu a puberty. Diety jsou vstupem do začarovaného kruhu problémů s jídlem a je velmi tenká hranice mezi ještě „normálním“ dietním režimem a poruchou příjmu potravy. V případě, že dítě či dospívající trpí nadváhou či obezitou není vhodné mu doporučovat striktní redukční dietu a “motivovat” ho strašením zdravotních rizik a už vůbec ne kritikou jeho vzhledu. V tomto období je zapotřebí zvýšeně empatický, nekritický a podpůrný přístup ze strany rodičů a ošetřujícího lékaře či dietologa. Motivovat ho například postupnou úpravou jídelních a pohybových návyků, které zlepší jeho celkovou kondici, sebevědomí a psychický stav.

Pozor na diety v rodině

Děti se učí stravovacímu režimu, vztahu k jídlu a svému tělu nejen výchovou, ale hlavně nápodobou v rodině. K dietám jsou náchylnější dívky, které zažívají dietní chování u svých matek, sester či dalších blízkých příbuzných. Není vzácností, že matky a dcery drží diety společně podle stejného redukčního jídelníčku. Dospívající dcera a dospělá žena mají však zcela odlišné energetické a nutriční potřeby a pro dospívající se tak nastavují příliš přísná a nebezpečná pravidla. Energetický příjem pro dospívající dívku s občasnou pohybovou aktivitou by se měl pohybovat kolem 9 800 kJ / 2 300 kcal na den. Většina diet je založena na omezení energetického příjmu kolem 5 000 kJ (někdy i méně) s vyloučením převáženě tuků a sacharidů, které jsou obecně považovány za „špatné“ a způsobující nadváhu. Nic není černobílé a vyvážený jídelníček má obsahovat všechny základní živiny, včetně sacharidů (celozrnné pečivo, těstoviny, rýži, kuskus, ovoce) i tuků (rostlinné oleje, ořechy, tučné ryby). Společně s bílkovinami jsou to základní živiny nezbytné pro fungování lidského organismu a zvláště toho, který je ještě ve vývoji.