Zdravá výživa, bio potraviny, fitness cvičení, to vše je dnes velmi společensky a mediálně podporováno jako cesta ke zdravé a štíhlé postavě. Zároveň však roste počet těch, pro které je to opačná cesta – do nemoci, závislosti na jídle a cvičení a poruch příjmu potravy.
Nic se nemá přehánět a to ani v něčem tak „zdravém“ jako je zdravý životní styl. Na všem totiž může vzniknout závislost a i když na první pohled člověk nedělá nic špatně, protože přeci „jen“ zdravě jí a pravidelně cvičí, tak se uvnitř něj může odehrávat závažné psychické onemocnění, které ve výsledku jeho zdraví i život ničí. Zájem o zdravý životní styl a touha po zdravém, štíhlém těle je dnes velmi módní a naopak se všude varuje před obezitou a nadváhou z nezdravého jídla a nedostatku cvičení. Někoho tato doporučení mohou motivovat, ale u někoho to může propuknout v druhý extrém – chorobný strach z tloušťky a nezdravého jídla, patologickou závislost na cvičení a jídle.
Tímto článkem bych chtěla ukázat právě i na druhou stranu této osvěty zdravého životního stylu, protože pacientů a pacientek s tímto trápením ke mně chodí čím dál více a s čím dál nižším věkem. Kromě oficiálních poruch příjmu potravy jako je mentální anorexie, mentální bulimie a patogenní přejídání se v poslední době objevují i nové poruchy příjmu potravy, které nejsou tolik známé, oficiálně se ještě neřadí mezi PPP, na první pohled nejsou ani tolik viditelné, ale život a zdraví nemocného ohrožují mnohdy úplně stejně.
Jedná se o patologickou posedlost zdravou výživou a závislost na co nejčistší a nejkvalitnější stravě, tedy stravě chemicky, průmyslově a geneticky neupravené. Z počátku se tedy může člověk jen orientovat na zdravou stravu a preferovat bio potraviny, ale časem se z toho může vyvinout až závislost a porucha příjmu potravy. Z řečtiny „orthos“ znamená správný a „orexis“ chuť.
Ortorexie se může projevovat i jako fanatické dodržování určitého výživového směru nebo diety jako je makrobiotika, raw strava, vitariánství, veganství, ketodieta, apod. Nemocný žije v přesvědčení, že jen ten „jeho“ směr je ten správný a striktně dodržuje vše, co daný směr povoluje či zakazuje. Často také své nejbližší nutí, aby se řídili podle pravidel daného výživového směru a mnohdy až agresivně hájí svou “pravdu”. Pro nemocné ortorexií je typický strach z nezdravého, nečistého nebo zakázaného jídla. Dále neustálé studování informací o jídle, zabývání se jeho přípravou a složením, mají výčitky po „nezdravém jídle“ a celkovou úzkost ohledně jídla. Čím více o jídle studují, tím se jejich úzkostnost a strach kolem jídla zvyšuje, protože dnes najdeme téměř na všem něco špatného a ortorektik pak může omezovat čím dál více potravin, až skončí na úplném minimu, což může významně poškodit jeho zdraví a vyústit do mentální anorexie či jiné poruchy příjmu potravy.
Rozdíl anorexie a ortorexie je v tom, že nemocnému anorexií jde především o kvantitu jídla s cílem být co nejhubenější a u ortorexie jde hlavně o kvalitu jídla s cílem být co nejzdravější. Často je však ortorexie maskovaná anorexie. Pokud nemocný ortorexií začne zužovat výběr potravin a v důsledku sníží i celkově příjem, může také docházet k výraznému hubnutí, podvyživenosti a ztrátě důležitých živin a mohou se objevit stejné metabolické, hormonální a psychické potíže až kolaps organismu stejně jako u anorexie. Ortorexie se stejně jako anorexie léčí především psychoterapií a v případě vážnějších následků je nutná hospitalizace či léčba farmaky u psychiatra.
Bigorexie se projevuje závislostí na posilování, poruchou vnímání vlastního těla a posedlostí vlastním vzhledem. Je nazývaná také jako „anorexie naruby”, protože nemocný si připadá příliš hubený, slabý i když ve skutečnosti tomu tak není a snaží se být co nejsvalnatější. Stejně jako u anorexie se bigorexie projevuje striktním dietním omezením, přehnaným cvičením, sociální izolací, kdy se ze cvičení stane středobod života a vše ostatní jde stranou. Aby nemocný měl co nejsvalnatější postavu, tak mnohdy tráví hodiny denně posilováním a užívá anabolické steroidy. Často neumí odpočívat a regenerovat a to zvyšuje riziko úrazů a z dlouhodobého hlediska hrozí poškození pohybového aparátu a organismu neustálým přetěžováním, nevyváženou stravou a nadužíváním doplňků stravy a steroidy. Většinou to odnáší jejich psychika, trávení, játra, ledviny a sociální život. Bigorexie postihuje častěji muže a nejvíce ohroženi jsou muži v oblasti sportu, kde je kladen důraz na velikost těla a váhu a dospívající chlapci.
Tato porucha se projevuje hladověním a striktním dietním režimem během dne a večer nadužíváním alkoholu. Jedná se vlastně o kombinaci poruchy příjmu potravy a závislosti na alkoholu, kdy nemocný, aby se mohl napít, musí hladovět, aby si udržel štíhlou postavu, protože alkohol je vysoce kalorický. Nemocný zažívá podobně stavy jako u ostatních poruch příjmu potravy – úzkosti kolem jídla, výčitky svědomí, když poruší svůj „plán“, nespokojenost s vlastním vzhledem a postavou, deprese a pak je alkohol často to jediné, co ho z jeho trápení může na chvíli uvolnit a vytrhnout. Tato porucha je častá u studentů. Kombinace hladovění a nadužívání alkoholu sebou přináší řadu zdravotních následků. Hlavní nebezpečí je v tom, že na prázdný žaludek se alkohol vstřebává výrazně rychleji a účinek alkoholu je tak silnější a tedy nebezpečnější.
Mám zkušenosti, že tyto problémy s jídlem a cvičením, které jsou pro poruchy příjmu potravy typické, bývají většinou zástupné. Často jsou na pozadí pocity nespokojenosti, nízkého sebevědomí, strachu ze selhání, neschopnost se vyrovnat s nějakou krizovou životní situací, nadměrným stresem či prodělaným traumatem. Když se člověk trápí, tak kontrola jídla, hmotnosti a tvaru těla, je často to jediné, co může ovlivnit a kde se může cítit úspěšný a mocný. Proto je psychologická léčba těchto onemocnění zcela zásadní, aby se uzdravily i příčiny a kořeny nemoci, nejen její symptomy.
Bohužel mnoho nemocných raději vyhledává služby výživových specialistů či trenérů, kteří je mohou nevědomky ještě více utvrdit v jejich nezdravém a sebedestruktivním chování, protože nemají dostatečné vzdělání a potřebné informace ohledně PPP, které vyžadují především dlouhodobou psychoterapii.
Pokud cítíte, že se vám zdravá výživa a cvičení už dávno vymkla nebo právě vymyká kontrole, je to vážný problém, který nepodceňujte a co nejdříve vyhledejte psychologickou pomoc. Čím dříve to začnete vy sami řešit, tím jsou šance na vyléčení příznivější. Strachy, úzkosti, neustále myšlenky na jídlo a cvičení, nesnesitelná samota a vnitřní trápení nemusí hrát ve vašem životě hlavní roli, když se rozhodnete se uzdravit. První krok je vždy nejtěžší.
Článek byl publikován na stránkách Vím, co jím.
O poruchách příjmu potravy jsem napsala celou eknihu Porouchaný příjem potravy aneb proč je tak těžké normálně jíst a žít. Objednat si jí můžete >>tady<<.
Objednejte si moji tištěnou knihu LÁSKYPLNÉ HUBNUTÍ
Psychologického a výživového průvodce hubnutím a zdravým životním stylem pro ženy 💖