Stres a tloustnutí – syndrom stresařky

Máte pocit, že přibíráte snad už jen ze vzduchu či při pohledu na jídlo? Stoupá vám váha aniž byste zásadně měnila svůj dosavadní režim? Nedaří se vám i přes všechny snahy hubnout? Možná se vás týká syndrom stresařky, který často stojí na pozadí ženské nadváhy a mnoha dalších potíží, které souvisí s chronickým stresem.

Projevy chronického stresu

Chronický stres je jedním z hlavních faktorů způsobující různé potíže, se kterými za mnou klientky chodí, ať už je to nadváha, emoční jedení, trávicí potíže, úzkosti, deprese, nespavost, různé chronické potíže a bolesti, partnerské, psychické a sexuální problémy a mohla bych ve výčtu pokračovat!

Na vině jsou dlouhodobě zvýšené hladiny stresových hormonů, které mají obrovský vliv na naše celkové fyzické i psychické fungování. Například stresový hormon kortizol podporuje ukládání tuků v těle, hlavně v oblasti břicha, zvyšuje hladinu cukru v krvi, krevní tlak, dále tento hormon „vypíná“ náš imunitní a reprodukční systém a opět bych mohla ve výčtu pokračovat, ale to by bylo na další celý článek.

Pod stresem ale také máme větší tendence k nezdravému životnímu stylu a různým závislostem, někdo třeba více kouří, někdo více pije alkohol, hraje počítačové hry a někdo se přejídá.

Důležité je vědět, že pokud je tělo dlouhodobě ve stresovém módu „hlavně přežít“, funguje celý náš organismus úplně jinak, než když je v klidovém režimu. A právě nedostatek těch klidových hormonů a zvýšená produkce těch stresových způsobuje celou řadu potíží, které nestačí léčit pouze symptomaticky léky, ale je nutné řešit právě příčiny v nadměrném stresu a celkové životosprávě.

Jak poznám, že se mě chronický stres týká?

Chronický stres se od toho akutního liší především v tom, že si ho často uvědomíme, až když nám naše tělo nebo duše onemocní. Je to takový tichý, plíživý nepřítel číslo jedna pro naše zdraví, psychiku i postavu. A jak tedy poznáte, že se vás chronický stres týká? V mé knize Láskyplné hubnutí píšu více o tomto tématu do hloubky a najdete tam čtyři oblasti, kde se nejčastěji stres a jakákoli naše nerovnováha projevuje. Jde o oblast naší hmotnosti, psychiky, chuti k jídlu a zdraví.

• Nadváha nebo podváha, to že bud přibíráme nebo hubneme za hranicí našeho optima je určitě signálem, že náš život není úplně v rovno-váze.
• Stejně tak různé dlouhotrvající psychické potíže jako je nespavost, závislostní chování, zvýšená úzkostnost, podrážděnost nebo apatie mohou být signálem.
• Na úrovní chuti k jídlu může jít o přejídání, emočního jedení nebo naopak nechutenství a nejedení.
• A v neposlední řadě chronický stres postihuje naše zdraví, kde si ho díky různým zdravotním potížím všimneme.

Stres a tloustnutí/nehubnutí

Třetina mých klientek se potýká s nadváhou vlivem nadměrného chronického stresu.

• Někdo má ve stresu nepravidelný režim, lítá od jednoho úkolu k druhému a na jídlo během dne zapomíná a pak to večer dohání. Jde tak z jednoho extrému do druhého.
• Někdo vlivem stresu přibírá z důvodu nadměrného pojídání sladkého a tučného, které nám zklidňují nervy. Jídlo nám celkově pomáhá aktivovat parasympatický nervový systém (klidový stav) a proto se k němu můžeme uchylovat více, když jsme v nějaké psychické zátěži a napětí.
• Někdo však vlivem stresu přibírá, aniž by se nějak zásadně přejídal. Naopak mám zkušenosti, že klientky jedí dokonce i velmi málo a přesto váha může stoupat nebo při hubnutí stagnovat. Je to přirozené, protože když něčeho máme málo (ať už energie, živin, ale i klidu, odpočinku, apod), tak si tělo začne ukládat tukové zásoby pro případ ještě větší nouze. Tuk nás tak chrání před stresem samotným. A nedejbože když si nasadíme ještě nějakou přísnou dietu, která je pro organismus dalším stresem a zátěží! Pak se můžeme snažit sebevíc, ale na váze to není vůbec vidět.

Hubnutí není o dietě, ale rovnováze

Všimla jsem si, že většina žen, které se potýkají s chronickým stresem mají podobnou mentalitu typu „buď všechno nebo nic“ a často tak podléhají dietám a extrémním výživových směrům ve snaze zhubnout co nejrychleji. A tak se neustále pohybují ve stavu „buď hubnu nebo přibírám“ a podle toho vypadá i jejich životní styl. Buď se extrémní snaží všechno dodržovat nebo na všechno kašlou.

• Buď cvičí každý den nebo vůbec.

• Buď cvičí rovnou hodinu v kuse do padnutí, nebo celý den proleží v posteli.

• Buď jí super zdravě nebo totálně nezdravě.

A stejně tak přistupují i k jiným oblastem v životě. Většinou mají 150 % nasazení v čemkoli co dělají a jedou až do chvíle, kdy je nějaká nemoc nebo úraz zastaví. Nakládají si na svá bedra více, než jejich tělo unese. Neumí včas vyslyšet signály svého těla, že už nemůže a které touží po rovnováze.

Ženské tělo se totiž uzdravuje a dokonce i hubne, jen když je ve stavu harmonie a klidu.

Proto hubnutí není o další dietě, ale nastolení rovnováhy. Někde musíme ubrat, abychom zase někde mohly přidat. A pokud máme například příliš mnoho práce, potřebujeme i dostatečně odpočívat a trávit svůj čas jinak než prací. Pokud máme zátěžovou a stresující práci o to více potřebujeme do svého života zavést i relaxační, odpočinkové aktivity a dovolené. Pokud máme zátěžové a stresující vztahy nebo jen prostě náročné životní období o to více potřebujeme vyhledávat i zdroje klidu a bezpečí.

K tomu je potřeba naučit se říkat NE lidem, činnostem, úkolům a situacím, které nás stresují, vyčerpávají, zraňují, a na které už nemáme kapacitu a naučit se říkat ANO lidem, činnostem, úkolům a situacím, které nás podporují, dobíjí, naplňují a uvolňují. 

Je klíčové o sebe takto pečovat a ne jen pracovat a plnit všechny ty plány, cíle, sliby a úkoly. Žena se totiž zdrojuje klidem a nikoli výkonem. Nelze ani spoléhat na myšlenku typu, až dodělám to a to, tak pak si odpočinu. Odškrtávat splněné cíle je určitě uspokojivé, ale ten seznam nikdy nekončí! Proto je důležité ho občas odložit a nechat všechno tak, jak je (i nedokončené!). Žena potřebuje svůj prostor a čas, kde může na chvíli vypnout hlavu, spojit se sama se sebou, svým tělem a svými emocemi. Mně osobně pomáhají procházky se psem v přírodě, vyplakat se při nějakém romantickém filmu, jóga, masáže a popovídat si s někým blízkým, kdo je na podobné vlně. Co pomáhá Vám?

Každá máme své způsoby jak se uvolnit a co jedné pomáhá druhé nemusí vůbec vyhovovat. Někdo potřebuje jít do samoty a ticha, někdo do příjemné společnosti, někdo do lesa a někdo jít nakupovat do obchodního centra. Je proto důležité vědět, co právě vám dělá dobře a jak načerpáte zpátky svůj klid a rovnováhu.

A jestli k vám tohle téma promlouvá, tak nejspíš budete mít sklony k typu stresařka, o kterém více píšu v mé >>knize Láskyplné hubnutí a kde přikládám i příběhy klientek tohoto typu z mé ordinace a nebo si se mnou můžete rovnováhu rovnou trénovat v mém >>online kurzu pro ženy Ženské hubnutí. Dozvíte se v něm, jak o sebe začít pečovat a jestli máte pár kilo navíc, tak se také dozvíte, jak vyváženě jíst a cvičit a hlavně jak se z toho všeho nezbláznit. 🙂