5 rozdílů ženského a mužského hubnutí

Hubnutí u žen funguje na jiných principech než u mužů. Ženy mají jiné tělesné složení, hormony, emoční i mentální nastavení a proto potřebují i jiný přístup. Bohužel většina doporučení a rad ohledně hubnutí funguje spíše pro muže a proto se tolika ženám stále nedaří dosáhnout výsledků, po kterých často celoživotně touží. Sepsala jsem 5 hlavních rozdílů, v čem se ženské a mužské hubnutí liší a jak nepropadat panice, když to nejde tak rychle a tak snadno jako našim drahým polovičkám.  

1. Tělesné složení 

Muži mají obecně vyšší podíl svalové hmoty, tudíž i rychlejší metabolismus a spalování. Proto se nikdy nesrovnávejte s mužem, který hubne také, protože i když se budete snažit sebevíc, muž prostě bude hubnout rychleji a snadněji a bude to nespravedlivé!

V praxi se mi běžně stává, že když hubnou společně například manželé, tak muži stačí jen lehce upravit jídelníček a zařadit pohyb a brzy na sobě i na váze vidí první výsledky. Zatímco jeho žena počítá kalorie, všechno si váží, plánuje, omezuje se v dobrotách, chodí hodiny cvičit a na váze to není dlouhou dobu ani vidět. Samozřejmě je to pro ženu demotivující a proto je důležité se na tohle připravit a nesnažit se o stejné výsledky. A naopak se od svého muže inspirovat, že i při hubnutí platí pravidlo: méně je více.

Čím více se žena snaží a tlačí u sebe na výkon, tím pomalejší může mít výsledky. 

Žena funguje na principu rovnováhy a jakkoli se vychýlí do nějakého extrému, což striktní diety a náročné cvičení bývají, může její váha stagnovat nebo se i naopak zvyšovat jako signál jejího těla, že není v rovnováze a potřebuje zcela jiný přístup, tempo, jídelníček, apod.

2. Hormonální kolísání 

Ženy mají vlivem menstruačnímu cyklu kolísající hmotnost narozdíl od mužů. Před menstruací je naprosto normální zvýšená hmotnost i o pár kilogramů, a to i přestože žena hubne. Pocity oteklosti, nafouklého břicha, chutě na sladké před menstruací nám psychicky také nepřidají a je to prostě náročnější udržet si stabilní motivaci a směr po celý měsíc. A čím více se žena blíží menstruaci, tím méně má i celkové energie, proto je pro ženy nereálné snažit se udržet stále stejný režim po celý měsíc a nejít tak proti své přirozenosti, která je cyklická.

Muži jsou v tomhle opět ve výhodě co se týče rychlejšího hubnutí a stabilnější motivace, protože nemají tyto větší hormonální výkyvy. Proto se zase nesrovnávejte s partnerem, kterému nedělá takový problém udržet si režim a nestresujte se tím, že to jde někdy všechno pomaleji než jste očekávala nebo že to chvíli nejde vůbec tak, jak jste plánovala. Připomínejte si, že i když máte podobný cíl, cesty k němu vedou u každého jinak a hlavně jiným tempem. 

3. Psychika

Ženy jsou obecně emotivnější a mají tak daleko častěji problémy s emočním jedením a zajídáním stresu a psychické nepohody. Častěji trpí také výčitkami po „zakázaném“ jídle a to opět snižuje jejich motivaci. Muži naopak vnímají více jídlo jen jako jídlo, palivo a daří se jim tak snadněji dodržovat jídelní režim bez větších psychických výkyvů. Muži také většinou za sebou nemají celoživotní “hubnutí“ a vzdělávání se ohledně správného jídelníčku, všelijaké diety a neúspěšné pokusy o hubnutí a je pro ně daleko snadnější uskutečňovat změny a vydržet v nich.

Mužské sebevědomí se také narozdíl od ženského neupíná tolik na to, kolik váží. Mužům samozřejmě také záleží na tom, aby vypadaly dobře, ale hubnutí je pro ně spíše způsob, jak si vypracovat postavu, zlepšit kondici a zdraví, zatímco ženy se daleko více fixují na číslo na váze a svůj vzhled. Je to přirozené a proto je pro ženy tolik důležité pracovat na svém sebevědomí a vztahu sama k sobě a celé hubnutí tak podpořit i po psychické stránce. Ale i tady bychom se mohly od mužů inspirovat a více než číslem na váze se motivovat dobrým pocitem ze sebe, pevnější postavou a lepší kondicí.

4. Pomůcky na hubnutí

Předepsané jídelníčky, kalorické tabulky, bioimpedanční váhy, grafy, aplikace na měření kroků, kilometrů, spálených kalorií a všeho možného jsou v současné době doporučovanými pomocníky při hubnutí. Mám však zkušenosti, že tyto pomůcky jsou daleko více nápomocné spíše mužům, kteří rádi sledují své pokroky v číslech a baví je pracovat s různými přístroji a tabulkami. Samozřejmě se v tom vyžívají i některé praktičtější ženy, ale mám zkušenosti, že většinu žen tyto metody spíše stresují, obtěžují a demotivují.

V praxi se mi stává, že muž se během hubnutí kochá svým (rychlejším) pokrokem, zatímco jeho žena propadá zoufalství, že se to hýbe pomalu a zdaleka ještě není v cíli. Proto ženám většinou tyto metody a pomocníky nedoporučuji, aby se zbytečně nestresovaly a více se zaměřovaly na to, jak se cítí, co jim dělá dobře a ne na to, zda to jde vše dokonale podle plánu a tabulky.

5. Výkon vs uvolnění

Muži jsou od přírody lépe stavění na boj, výkon, překonávání překážek, svých hranic a síly. Dělá jim to dobře, když mohou na sobě tvrdě makat. Proto například držení půstů, striktní jídelníčky, náročné cvičení většinou muže psychicky posílí a dělá jim to celkově dobře. Jenže když se takhle snaží hubnout žena, nejen že jí to vyčerpává, ale dokonce jí to může způsobit i celou řadu zdravotních a psychických potíží pokud takhle hubne/žije dlouhodobě. Žena pod takovýmto tlakem většinou ani nehubne, naopak může i přibírat. Ženy totiž hubnou zdravě, když jsou naopak v klidu, uvolněné a spokojené.

A to chce právě úplně jiný přístup než na sobě tvrdě makat a překonávat se. V mém online kurzu Ženské hubnutí nebo v mé nové knize Láskyplné hubnutí vedu naopak ženy k jemnějšímu a laskavějšímu přístupu sama k sobě, jak postupně zařazovat zdravé návyky a vyhnout se extrémním metodám a přístupům, které nám ve výsledku spíše škodí než slouží.

Klíčem k ženskému hubnutí je sebeláska a sebepéče.

Co to znamená v praxi?

• Umět se najíst, když máme hlad a přestat jíst, když jsme syté.
• Více poslouchat své tělo a přirozené biorytmy, než to co nám říkají chytré knihy, aplikace, odborníci a internet.
• Jíst všechny živiny a žádné nevynechávat úplně. Naše tělo potřebuje bílkoviny, sacharidy i tuky.
• Mít jen mírný kalorický deficit a vyhnout se extrémům. Zapomenout na vzorec „čím méně jím, tím více zhubnu.“
• Jíst to, co našemu tělu dělá dobře fyzicky i psychicky. Obojí mít v rovnováze.
• Umět si bez výčitek zamlsat a jednou za čas se i přejíst.
• Umět zvolnit a zpomalit, když jsme unavené a říct si o pomoc, když jí potřebujeme.
• Umět říkat NE věcem, jídlům, situacím a lidem, které nás vyčerpávají a nedělají dobře.
• Ve stresu a psychicky náročných situacích zkoušet i jiné způsoby, jak se uklidnit a uvolnit bez jídla.
• Mít se ráda a chtít pro sebe to nejlepší.